Úvodní stránka > Jiná tvorba

Jiná tvorba

OTEVŘENÉ OTÁZKY

(Jde o upravený 35stránkový soubor otázek, který koluje mezi studenty. U uzavřených otázek jsem jen vymazala kraviny a opakující se věci. Otevřené otázky jsem doplnila o správné odpovědi – vycházela jsem ze spolehlivých výpisků z přenášek a částečně i z literatury. Co je tučně, to je zároveň další otázka; např.existuje zvlášť otázka „Nástroje ekonomické kontroly“ a zvlášť otázka „Co znamenala koncese?“. Pro zjednodušení a lepší pocit z menšího počtu otázek jsem to dala dohromady :-) Totéž vynálezci a jejich objevy – proč to opisovat a učit se dvakrát, když jde pořád o to samé, jen se jednou otázka ptá „kdo?“ a podruhé „co?“. Otevřené otázky jsou důležitější než uzavřené, jestli se to tak dá říct… Za uzavřené je totiž 18 krát 5 bodů a za otevřené 2krát 30 bodů – celkem 150 bodů max., ke zvládnutí zkoušky je nutných 100 bodů, takže i kdybyste měli uzavřené otázky všechny dobře, nestačí to. Ale nebojte, v hodnocení otevřených otázek není nijak moc přísný :-) Omluvte případné drobné chyby a to, že jsem nestihla vypracovat všechny otázky – kdyžtak dohledávejte ve výpiscích z fss.muny. Hodně štěstí při učení!!)

1) Obsah informačního letáku v 16.století:

Letáky obsahovaly především informace z válek, z Nového světa, ze společnosti. Jejich účelem bylo hlavně informovat – nesnažily se čtenáře k ničemu přesvědčovat. Nebyly však čistě zpravodajské, události také komentovali. Letáky měly rozměr zhruba dnešní A5 a až 20 stran. Na titulní straně byl víceslovný nadpis (něco jako titulek), který se snažil popsat, o čem bude leták pojednávat. Následoval obrázek, který měl přitáhnout pozornost negramotných. Od třetí strany začínalo samotné sdělení. Obrázky byly používány opakovaně, obrázek se na dalším letáku objevil klidně i po deseti letech. Obsah letáku měl buďto prozaický nebo veršovaný charakter. Veršované letáky se daly zpívat, to často degradovalo jejich úroveň na kramářské písně. Letáky vydávali tiskaři a poštmistři (ale mohl zvládnout i tiskař sám). Informační letáky většího rozsahu se označovaly jako letákové noviny. Náklad letáků byl 1000-1500 ks. Okrajově se objevovala i senzační tematika (astronomie, meteorologie, bouřky, požáry, zločiny,…). Byly určeny spíše nižším a středním vrstvám.

2) Obsah novinového pamfletu v 16.století:

Pamflety měly charakter přesvědčovací, propagantistický, agitační. Jejich tvůrci měli teologické znalosti (takže to byli buď vzdělaní řeholníci nebo kněží) a snažili se pamflety ovlivňovat čtenáře-ne je pouze informovat, ale také k něčemu přesvědčovat, mobilizovat a formovat veřejnost. Pamflety měly rozměr obvykle 6-7 stran, náklad býval kolem 1000 kusů. Pamflety nebyly tak graficky atraktivní jako letáky, obrázky se objevovaly velmi zřídka, střízlivé dekorativní formy. Pamflety měly formu dialogu, disputace, modlitby. Obsahovaly například návod, jak správně křesťansky žít. Byly významné pro reformaci. Slavným tvůrcem pamfletů byl v 16.století německý reformátor Martin Luther (1.“mediální hvězda“).

3) Nástroje profesní kontroly tištěných médií:

V tradičních a autoritářských režimech neexistovaly bariéry přístupu k vzdělání či profesi, ale bylo potřeba licenci na tiskařskou činnost a existovaly zde sdružení a cechy, které jednak byly kontrolovány a jednak se už samy vnitřně regulovaly. V liberálně-demokratických režimech nebyl přístup k vzdělání ani povolání nijak kontrolován. Nejpřísnější byly samozřejmě totalitní režimy, kde probíhalo prověřování, dosazování lidí do práce, stát si vybíral, koho na školách chce či nechce apod. – snaha přenést kontrolu dovnitř.

4) Nástroje ekonomické kontroly:

Tradiční a autoritářský režim pracoval s privilegii, koncesemi, kaucemi a kolky. Koncesi musí podnikatel dostat, aby mohl vydávat tištěná média. Ještě před koncesováním se objevila privilegia; dostávali je pouze vybraní jedinci a tato privilegia jim dávala právo vydávat noviny, kdokoli další musel odebírat informace od nich (např. Renaudot dostal r.1631 jako jediný ve Francii privilegium pro svůj deník Gazette de France). Kauci musel podnikatel složit před vydáváním tištěného média – byla to finanční částka, z které se měly platit případné pozdější pokuty. Demokratický režim chce spíš posílit nezávislost tištěných médií – tedy nenechat ekonomické vlivy zasahovat do jejich obsahu (à snaha regulovat inzerci a reklamu). Také klade důraz na ochranu hospodářské soutěže. Přímý ekonomický dohled byl v totalitních režimech – plná kontrola výrobních prostředků, média jsou často státem vlastněna. Stát rozhoduje o přídělu papíru, o výši nákladu, také nemohlo vyjít nic bez koncese.

5) Nástroje fiskální kontroly:

K formám fiskální (daňové) kontroly patří daně z papíru, daně z inzerce a zavedení novinového kolku, jímž musí být opatřený každý výtisk. V první řadě nástrojů fiskální kontroly využívaly režimy tradiční a autoritářské – nadměrně daňově zatěžovaly média, aby dosáhly zdražení tisku a tím omezily odběratele na elitu a vyšší střední vrstvu; tedy ztížily přístup k médiím nižším a středním nižším vrstvám. Nemeritorní (nevěcný) charakter daně – státu nešlo primárně o daňový výnos. V demokratických režimech má daň meritorní (věcný) charakter. Vydávání tisku je podnikání, proto je zdaněno, cílem je zisk. V totalitních režimech neměl tento druh kontroly (fiskální) žádný význam, média omezovaly jinak.

6) Nástroje kontroly distribuce:

V tradičních a autoritářských režimech hrála hlavní roli pošta – byla státní, tedy stát pomocí ní kontroloval a reguloval distribuci. Poštovní souhlas byl nutný k rozšíření prostoru distribuce. Tento nástroj kontroly byl odbourán s nástupem liberálně-demokratických režimů – zde jsou nástroje kontroly jen formální či zcela volné. Totalitní režimy omezovaly množství papíru a výši nákladu. Tištěné médium mohlo vyjít pouze v tolika výtiscích, v kolika mu režim dovoloval. Např.u nás mělo za totality nejvyšší náklad Rudé právo. Distribuční sítě jsou v totalitních režimech zcela pod kontrolou státu, stát může vyřadit nevyhovující distribuční jednotky.

7) Nástroje kontroly obsahu:

V tradičních režimech se uplatňovala předběžná cenzura (preventivní). Vše, co vyšlo, muselo mít povolení od cenzora v podobě razítka imprimatur. Tuto cenzuru prováděly speciální úřady a církev. V autoritářských režimech existovala externí (dodatečná) cenzura – účinný systém výstrah, poprvé přišlo upozornění, co v listu nevyhovuje, podruhé pokuta a případně pozastavení tisku, třetí výstraha už znamenala nemilosrdné zrušení listu. Demokratické režimy předběžnou cenzuru zakázaly, ale ponechaly si právo následné (represivní) cenzury: stát dostal výtisk, který mohl zabavit-noviny poté byly vydány s prázdným místem na místě „nevhodného“ textu nebo nebyly vydány vůbec. V totalitních režimech existoval takový tlak, že se autoři většinou zcenzurovali sami – fungovala tedy autocenzura. Autoři byli také předem informování, o čem je vhodné psát a o čem nikoli. Speciální cenzurní úřad neexistoval, média kontrolovaly například tajné služby.

8) Northcliffova revoluce:

Lord Northcliff, vydavatel deníku Daily Mail, snížil cenu výtisku pod hodnotu výrobních nákladů. Toto mu umožňoval fakt, že měl vysoké zisky z inzerce a reklamy. Nižší cena přilákala více čtenářů a to opět dovolovalo zvýšit cenu za inzerci a snížit cenu za jeden výtisk. Vyšší náklad zase přílákal více inzerentů… Daily Mail dosáhl na přelomu 19.a 20.století nákladu téměř milion výtisků a stal se prvním britským deníkem s opravdu masovým nákladem. Northcliff takézpůsobil novou strukturu anglického tisku – rozdělení na tisk elitní a tisk masový (jeho Daily Mail). Tisk elitní byl určen pro společenskou elitu, obsahoval seriózní zpravodajství, tvořil veřejné mínění; oproti tomu masový byl mnohem jednodušší, pro nižší vrstvy, názory čtenářů spíše odrážel než že by je utvářel, byl především zábavný a odváděl pozornost od důležitých společenských problémů. Zájem o masový tisk vyvolávala spíše než touha po vědění jeho nízká cena-lep na čtenáře.)

9) Curcus publicus:

Byla to římská státní pošta, založena císařem Augustem. Byla vrcholem tehdejšího (starověkého) systému; její dokonalá organizace zůstala ještě dlouhá staletí nepřekonána. Římská pošta využívala sítě kvalitních silnic, které spojovaly jednotlivá centra říše. Zpráva mohla prostřednictvím povozů a poslů putovat až 150 km za den (v závislosti na terénu). I když byla pošta čistě státní (využívána pro státní účely), byla hrazena jednotlivými městy. Fungovala na tehdejší dobu velmi rychle a spolehlivě. Silnice byly 3-4metry široké, z kamenů. S pádem říše římské tento systém zanikl.

(Každá hlavní trasa byla stanicemi rozdělena na úseky, ve stanicích se přepřahali koně, vyměňovala pošta, vozy měly krátké přestávky.)

10) Korespondenční žurnalismus:

Jednalo se o úvodní fázi žurnalismu, nic jako „profese žurnalisty“ ještě neexistovalo. Období od 16.století do počátku 18.století. Zdrojem informací byl korespondent, který nebyl nijak pevně svázán s vlastním tištěným médiem. V této době byli výrobci tištěných médií tiskaři a poštmistři. Autoři dopisů si zvykli k vlastnímu sdělení (určeno pro příjemce) přikládat přílohu, která mohla být dále přepisována, šířena a zveřejněna. (=Jak přispěla korespondence k rozvoji novin)

11) Spisovatelský žurnalismus:

Fáze, která přišla po korespondenčním žurnalismu. Trvala od 2. třetiny 18.století do počátku 19.století. Od 30.let 18.století existoval institut honoráře – ten spisovatele do novin přilákal. (Do té doby bylo „psaní do novin“ otázkou cti či morální odpovědnosti.) Spisovatel se snažil spoluutvářením novin spoluutvářet i veřejné mínění a politické názory. Snažili se moralizovat, kultivovat čtenáře. Mezi spisovatele-žurnalisty patřili např. Daniel Defoe, Jonathan Swift, Steele, Fielding. Počátek existence časopisů (naučných, zábavných, uměleckých, vědeckých).

12) Redaktorský žurnalismus:

Fáze redaktorského žurnalismu začala počátkem 19.století a trvá dodnes. Redaktor je již pevně svázán s určitým médiem a kolektivem, je to profesionál zaměstnán na plný úvazek. Pracuje v redakci (i když zpočátku spíše v terénu, po kavárnách – z důvodu malého prostoru prvních redakcí i přání majitelů místností redakcí). Vytváří se profesní etika, počátkem 20.století specializované vzdělání. Redaktoři se specializují na různé oblasti (politika, ekonomie, kultura,…). Existují i externí redaktoři. Klíčovou osobou je nakladatel, přichází s titulem. Novináři mají pevný honorář, jsou placeni od řádku (a nikoli od toho, jak se výsledným článkem zalíbí vydavateli). Jejich pověst se zlepšuje.

=13) Proměna profese žurnalisty v 19.století

14) Rozdíl mezi orální a literární komunikací:

V etapě orální komunikace hrála významnou roli paměť, lidé byli odkázáni na to, co si dokázali zapamatovat. Komunikace byla vázána na sílu lidského hlasu. Bylo třeba nalézt nástroje, kterými by bylo možno zajistit komunikaci pro širší prostředí -> vynálezy optické (Evropa – kouřové signály) a akustické signalizace (Afrika – bubny). Lidé nebyli experimentátoři, ale konzervativci – chtěli, aby bylo poznání zachováno a (ústně) předáváno dalším generacím; toto bránilo procesu individualizace. Jejich myšlení bylo analogické. Lidé na sebe byli vzájemně velmi vázáni. S příchodem písma se člověk osvobozuje – od tradic, od závislosti na paměti. Vznik písma umožnil vznik státu, práva, obchodu. Písmo nutilo člověka myslet racionálněji, příchod analytického myšlení. Člověk může experimentovat, je svobodnější. Písmo zrušilo nutnost časoprostorové přítomnosti, poprvé možnost uchovávat sdělení.

15) Co zapříčinilo zánik věku orality:

Lidé si potřebovali nějakým způsobem uchovávat a předávat informace – bez toho by se

jejich společnost dále těžko rozvíjela. Člověk neměl (a nemá) takovou kapacitu paměti, aby v ní udržel všechny potřebné informace – vynález písma mu umožnil uchovávat informace jinde než ve vlastním mozku. Písmo také zajistilo lepší komunikaci s širším prostředím (optická a akustická signalizace fungovala jen do omezené vzdálenosti).

16) Uveď do histor.kontextu Martina Luthera:

Byl to německý teolog, kazatel a reformátor 16.století. Kritizoval praktiky církve – odpustky, hromadění majetku. K šíření svých tezí využíval novinové pamflety. Vydával až třetinu tehdejších pamfletů (jeden z pamfletů – Proti Židům a jejich lžím, Proti proklaté bule antikristově). Přeložil Bibli do němčiny. Byl první „mediální hvězdou“, první masové šíření tištěných médií (pamflety).

17) Uveď do histor.kontextu G.W.Kendalla

V době mexicko-americké války o Texas vybudoval Kendall Express: jednalo se o komunikační spojení severu s jihem, sloužilo k přenosu informací do novin v New Yorku. Zprávy přepravoval rychle a bezpečně, využíval tradiční i moderní metody – jízdní poslové, lodě, elektrický telegraf. Dalo by se říct, že Kendall Express byl jakýsi předchůdce zpravodajských agentur.

18) Co byl König-Bauerův rychlolis

Vznikl v r.1810 na zakázku Timesů. Byl to lis schopný tisknout z obou stran – to velmi urychlilo produkci, z 200 na 1200 výtisků za hodinu. Poprvé byl použit r.1814.

19) Vysvětlete význam vynálezu celulózy

Vynález celulózy (buničiny) umožnil vyrábět nový, kvalitnější papír – místo papíru ze dřeva a slámy papír z celulózy. Výroba papíru se tímto značně zlevnila.

20) Uveď do histor.kontextu J. Gutenberga

Roku 1450 vynalezl knihtisk. Působil v Mohuči. Tiskl Bibli, odpustky, Turecký kalendář. Na svém vynálezu však nezbohatl. Po jeho tiskárně začaly vznikat v mnoha městech další, kolem roku 1500 už jich bylo 1000.

21) Důsledky vynálezu knihtisku na sociální sféru

Dříve opsal písař přibližně dvě knihy za rok – přepisování bylo velmi zdlouhavé, poznání bylo značně zpomaleno, neexistence odborného diskursu. Knihtisk proces výroby knih značně urychlil.

Díky tomu se knihy dostaly k širšímu okruhu lidí, vlastnit knihu sice zatím nebylo nic obvyklého, ale již to nebylo pouze výsadou elit. Počátkem novověku se začalo číst i individuálně (předtím nahlas).Vynález knihtisku umožnil proměnu společnosti. Začala probíhat individualizace – kniha umožnila člověku vnímat text individuálně, přestal být závislý (žák na učiteli, věřící na kazateli), a standardizace – písaři při ručním psaní měli jednak každý vlastní styl, jednak dělali chyby, obojí se s příchodem tištěné knihy změnilo. Produkované texty vypadají jednotně, chyby jsou eliminovány. Knihtisk přispěl k šíření renesančních myšlenek Evropou, k vydávání tištěných médií (i když byl původně zamýšlen jen na tisk literárních děl). Bez knihtisku by nebyla možná reformace.

22) Vznik a rozvoj písma ve starověku

Písmo vzniklo v roce 3000 p.n.l. – klínové v Mezopotámii a nezávisle na něm hieroglyfické v Egyptě. Rozvoj písma znamenal velké změny, umožnil vznik státu, práva, obchodu, změnil i psychiku jednotlivých lidí – nejdřív se však změny týkaly jen úzké vrstvy elit, která písmo ovládala. Písmo sloužilo k hospodářským záznamům a mělo výhradně praktický charakter – až později se stalo nástrojem k přenosu literárních sdělení. Fénické písmo, vynalezené 1500 p.n-l. v Ugaritu, mělo jako první hláskový (fonetický) charakter. Samo bylo ještě bez samohlásek, ale stalo se základem pro další písma. Jako první obohatila o samohlásky písmo řečtina. Řecké písmo bylo předchůdcem latinského - to vynalezli Římané cca.v 7.st.p.n.l. S příchodem písma se uvolnil korzet tradic, písmo přispělo k racionalizaci a individuaci společnosti. Nutilo lidi, aby ke sdělení, které písmem zaznamenávají, přistupovali racionálně a systematicky. Písmo zrušilo nutnost časoprostorové přítomnosti, způsobilo přechod od analogického k analytickému myšlení.

K jakým účelům: hospodářské záznamy, zápisy právní, úřední a finanční, posvátnost – zaznamenávání rituálů, cyklus roku v abecedě, umožnilo vytvoření státních celků.

23) Reakce tištěných médií na nástup telefonu

Média zpočátku preferovala telegraf, protože tam nemusela přepisovat slova. Telefon byl navíc velmi drahý. Telefon „vzala na milost“ až s jeho zabudováním do rádia.

24) Jaká byla grafická stránka novin v 17.století

Novinový obraz byl téměř vyštván. Šlo pouze o změť textu. Neexistovaly žádné titulky ani rubriky, řazení zpráv bylo nesystematické, bez vnitřní logiky. Chybělo jasné oddělení jednotlivých zpráv od sebe, noviny připomínaly souvislý text. Pokud se výjimečně objevil obrázek, šlo buď o postavu okřídleného boha Merkura nebo o poštovního jezdce (postilióna).

25) Vysvětli pojem Index librorum prohibitorum

Šlo o seznam zakázaných knih, vydal jej papež (Pavel IV.) roku 1559. Tyto publikace katolická církev cenzurovala z důvodu ohrožení víry jejích členů. Cílem seznamu bylo zabránění čtení amorálních knih nebo prací obsahujících teologické chyby.

26) Vznik prvních zpravodajských agentur, 27) Jak si informačně rozdělily svět

Vznik tiskových agentur byl důsledkem zdokonaleného přenášení zpráv pomocí elektrického telegrafu. První zpravodajskou agenturou v USA byla agentura New York Associated Press, vznikla r.1848. V Evropě vznikly v první polovině 19.století hned tři zpravodajské agentury: 1835 agentura Havas, založena Charlesem Havasem, byla klíčová pro Francii (kde vznikla). Dále 1849 VTB (Wolff’s Telegraphenbureau) založená Bernardem Wolffem, důležitá pro Německo. A 1851 byla Louisem Reuterem založena agentura Reuters. V Evropě tedy byly tři důležité agentury, které si musely území nějak rozdělit. Snažily se o kartelovou dohodu. Havas si „vzala“ země, kde se mluvilo románskými jazyky: Francii, Itálii, Španělsko, Latinskou Ameriku a Egypt. Reuters zabrala území Britského impéria (tedy kolonie v Africe, v Asii – Persie, Osmanská říše, Indie, Egypt spolu s Havas, USA). VTB zůstalo Německo, střední Evropa, Nizozemsko, Balkán a Rusko (takže střední, středovýchodní a severní Evropa). Kartelové uspořádání – tedy rozdělení světa tiskovými agenturami – se uchovalo až do nástupu nacistů v 30.letech 20.století (zmocnili se VTB a přetransformovali ji na národní agenturu nezávislou na ostatních).

27) Korespondence ve středověku

Od počátku středověku se začala korespondence zveřejňovat – kvůli snadnosti výdělku. Odesílatel si zvykl rozdělovat dopis do dvou částí: jedna určena výhradně pro adresáta, druhá k dalšímu přepisování, překládání, šíření a zveřejňování. Tyto přílohy adresát sbíral a dále šířil ve svém komunikačním okruhu, zadarmo či prodával. Objevila se také profese korespondenta, který s informacemi obchodoval. Někteří měli až povahu špionů – sháněli info od dvora apod…(?) Psané noviny byly cennější než tištěné, protože obsahovaly informace, které by neprošly cenzurou. Později (17.stol.) vzniká specifický druh korespondence – mezi umělci a vědci, to bylo základem časopisů.

28) Louis Reuter

1851 založil Reuters – velmi významnou tiskovou agenturu, která funguje dodnes. Byla to první tisková agentura v Anglii.

29) Popište vliv vzniku zprav.agentur na charakter zprávy

Zprávy musely být naprosto objektivní a názorově neutrální, tak, aby je mohlo koupit více různých deníků. Zpráva získala standardizovanou podobu obrácené pyramidy. Zprávy bylo nutné zkátit, omezit květnatost a úvahové prvky.

30) Kde první písma

Sumer, Babylon, Egypt, Čína, Kréta, Féničané,…

31) Funkce pošty ve středověku

Ve středověku dlouho nefungovala žádná pošta po vzoru římské pošty (Curcus Publicus). Až koncem 15.století, tedy koncem středověku, vznikla ve Francii jízdní koňská pošta. V Benátkách existovala pěší pošta, 1527 vznikla Turn-Taxisovská pošta. Šíření informací ve středověku obstarávaly univerzity, obchodníci, církev. Univerzity byly důležitým centrem, protože byly mobilní – učenci a studenti cestovali a měli zároveň vazby na domovské univerzity. Obchodníci převáželi komodity na velké vzdálenosti, měli také zájem na přepravě informací. Římskokatolická církev potřebovala spojení mezi hlavou církve a jednotlivci, stala se tak hlavním budovatelem spojení, ovšem nepevného. Jedněmi z mála pevných bodů byly kláštery. Díky zájmům církve rostl význam pošty (à církev chtěla posilovat a obnovovat spojení s Římem). Mocní využívali ke vzájemné komunikaci poslů (=heroldi). Povolání posla bylo velmi nebezpečné, například za sdělení špatných zpráv byli často popraveni.

32) Odkdy tisková svoboda a proč

Jako první byla tisková svoboda v Anglii – 1695 zrušena předběžná cenzura. Díky tomu mohly být v 18.stol. anglické noviny mnohem otevřenější než na kontinentě, komentovat, věnovat se domácí politice, přesvědčovat,… (Dalšími zeměmi usilujícími o svobodu tisku jsou anglické severoamerické kolonie – Pensylváni, Virginie,…) Požadavek na svobodu tisku se jinde (např. ve FR?) objevil až v poslední třetině 18.stol.-s osvícenstvím. Tradiční společnost totiž nechápala svobodu jako právo každého člověka, ale jako výsadu, privilegium. Oproti tomu cenzura byla považována za něco, co je samozřejmé a nutné a slouží k udržení společenské stability. V USA byla svoboda tisku garantována až r.1791 s dodatky k Ústavě USA (Bill of Rights – listina práv). Na kontinentu byla cenzura odstraňována až od 19.století, u nás 1848 odstraněna de iure, ale de facto cenzura nadále trvala.

33) Vztah periodicity tisku a pošty

V 17.století byla periodicita tisku na poště závislá, noviny vycházely tak často, jak často chodila pošta. Např.do Prahy chodila pošta dvakrát týdně – noviny vycházely dvakrát týdně (vždy den po dodávce pošty). Podle dodávky informací poštou tedy mohl vznikat tisk.

34) Funkce pošty v raném novověku

Pošta v raném novověku byla již standartním způsobem přepravy informací, ale měla konkurenci v kurýrských systémech. Od konce středověku existovala francouzská jízdní koňská pošta, turn-taxisovská pošta. V 16.století začali poštmistři přijímat soukromé zakázky a tak parazitovali na systému. V 17.století byla soukromá korespondence legalizována. Pošta ve větší šířce zakořenila ve společnosti. Od 16. do počátku 18.století byla pošta velmi důležitá pro tisk – byl na ní závislý, existoval tzv.korespondenční žurnalismus.

35) Co umožnilo vznik rané novověké pošty

Korespondence, budování silnic, dopravní revoluce, legalizace soukromé korespondence. (???)

36) Význam novověkých poštmistrů

V novověku začali poštmistři přijímat soukromé zásilky a parazitovat na systému. Později však soukromá pošta byla legalizována. Poštmistři byli velmi důležití pro tištěná média – spolupracovali s tiskaři, existoval tzv.korespondenční žurnalismus… Někdy si s tiskaři konkurovali, protože někteří poštmistři chtěli noviny vydávat sami, obejít tiskaře (měli totiž přístup k informacím). Tiskaři však měli na rozdíl od poštmistrů dobrý přístup k technice – byli pro poštmistry řemeslíci.

37) Vysvětli vznik zpravodajské korespondence

První zahraniční zpravodaje měly Timesy od 30.let 19.století – budovaly si informační síť, která však zanikla s rozšířením elektrického telegrafu a vznikem tiskových agentur.

38) Význam a kdy honorář za příspěvky do novin

Institut honoráře se objevil v 30.letech 18.století. Měl přitáhnout literární umělce do novin, což se povedlo. Do té doby se považovalo zveřejnění článku v novinách za čest, případně mravní povinnost. Hlavním účelem zavedení honoráře bylo zvýšení kvality textů. Zavedením honoráře končí éra korespondenčního žurnalismu a začíná éra spisovatelského.

39) Jmenuj zprostředkovací (kurýrní) systémy ve starověku

V Perské říši existovala jízdní štafetová pošta – jezdci na koních, předávali zprávu ústně. Řím – systém dokonalých silnic, Curcus Publicus. Existovala jízdní štafetová pošta. V Řecku běžci, lodní spoje.

40) Turn-taxisovská pošta

Vznikla ve svaté říši římské, vybudoval ji von Taxis. Šlo o rozsáhlou poštovní síť, která propojovala centra tehdejší Evropy. Vznikla 1527, postupně se dále rozšiřovala. Spojení Čech a Moravy však neexistovalo – muselo se přes Slezsko či Vídeň.

41) Popsat revoluci v technologii sazby v 19.století, Rozvoj tisk.sazby

V 19. st. začala být společenská poptávka po tištěných médiích vyšší → hledání možností výroby tištěných médií strojově (industrializace). 1800 vynalezl Stanhope celokovový tiskařský lis. 1810 byl na zakázku Timesů vyroben König-Bauerův rychlolis. Byl schopný tisknout z obou stran, což znamenalo výrazné urychlení produkce – z 200 na 1200 výtisků za hodinu. Poprvé byl použit r.1814. Rychle se šířil, ale zatím nevymizely původní stroje. Rychlolis byl dále zdokonalován, v 50.letech byl vynalezen dvojitý rychlolis, v 60.barevný rychlolis. Barevný tisk znamenal pro noviny oživení, použití barev však bylo znakem bulvarizace. 1862-66 byla vynalezena rotačka(zvýšení efektivity tisku, schopnost odmotávání si určitého počtu papírů z nekonečné role, pracuje se s ní až do poč.20stol.,předbíhá, první stroj zaveden Timesy, 60.léta?), vynalezli ji McDonald a Caverlay. Rotačka umožnila odmotávání papírů z rolí (s rolemi papíru místo archů pracovali bratří Foudrinierové) – další urychlení produkce. Keller roku 1845 vynalezl papír ze dřeva a slámy, koncem 19.století byl vynalezen papír z celulózy (buničiny), na ten se dále tisklo. Zlevnění papíru umožnilo zvýšení nákladů. Produkce byla tak rychlá, že předbíhala společenskou objednávku. Na sazbu byli najímání sazeči – byli poměrně draze placeni. Mergenthaler vynalezl 1885 sázecí psací stroj, která sazeče nahradil.

45) Popsat revoluci v přenosu informací na konci 18.a 19.stol.

Byl vynalezen optický telegraf – vynalezl jej Chappe roku 1791, roku 1794 byl poprvé instalován mezi Lille a Paříží. Spojení bylo velmi pomalé, jedno písmeno se přenášelo z Paříže do Štrasburku asi 6 minut. Využití bylo problematické – optický telegraf se nedal využít za tmy (večer) nebo za špatného počasí (mlha-špatná viditelnost). Byl to stožár s rameny. Fungoval jen do omezené vzdálenosti. Byl výhradně pro státní účely. Elektrický telegraf poprvé sestrojil Morse roku 1837. První linka byla sestrojena v USA (Washington-Baltimore) roku 1844. Brzy (1855) byla propojena celá Evropa, pak Evropa s Amerikou (1858). Využívala se morseovka. Elektrický telegraf používal stát i bohatí soukromníci (bylo to velmi drahé). Než se telegraf dostal k médiím, média si sama budovala systém zpravodajů – zahraničních reportérů. Prvním reportérem byl Robertson, pracoval pro Timesy. V první polovině 19.stol.vzniklo několik významných tiskových agentur: NY Associated Press, Reuters, VTB, Havas. Na základě kartelové dohody si rozdělily území. V 30.letech 18.století byl zaveden institut honoráře, který do novin přílákal spisovatele-spisovatelský žurnalismus (Defoe, Swift, Marat). Počátkem 19.století byl spis.žurnalismus nahrazen redaktorským – profese novináře tak, jak ji známe dnes. (+příp.celokovový lis, rychlolis, rotačka, lokomotivy,…v této otázce se toho dá vymyslet hodně)

46) Technologický vývoj filmu

Prehistorie pohyblivého obrazu: arabská camera obscura. Ve 20.letech 19.stol.je objeven stroboskopický efekt – tedy, vidíme-li objekty v rychlém sledu za sebou, vnímáme je jako jeden objekt, který se pohybuje. Plateau zjistil, že abychom měli iluzi pohybu, je potřeba 16 obrazů za sekundu (1/16 sekundy zůstává obraz na sítnici). Stroboskopickému efektu se dále věnoval Roget. Existovaly různé přístroje na vnímání pohyblivého obrazu: stroboskop, zootrop, thaumatrop,… Reynaud sestrojil v Paříži optické divadlo. Roku 1878 zachytil Muybridge pomocí dvanácti kamer běh koně – na počátku stála sázka, zda kůň v plném cvalu zvedá všechna kopyta najednou. Byl to první krok od fotografie k filmu. Marey pak sestrojil fotografickou pušku (chronofotograf) = fotoaparát zachycující sled času. Edison přišel s kinetofonografem (1877), což byla skříňka s kukátkem, nabízela individuální vnímání. Vylepšený kinematograf pak sestrojili r.1895 bratři Lumiérové – kinematograf již nabízel vnímání v kolektivu. Nejprve existovaly němé filmy – hojně využívaly zvukových efektů a titulků. Titulky četl překladatel (kvůli negramotným a přistěhovalcům).

47) Šíření knihtisku

V období prvotisků se knihtisk (vynalezený Gutenbergem 1450) šířil obrovskou rychlostí. Do roku 1500 vzniklo kolem 1000 tiskáren. V novověku existovalo již mnoho významných tiskařských center: Augsburk, Štrasburk, Norimberk, Utrecht, Benátky, Řím, Basilej, Praha, Londýn,…

48) Popsat optický telegraf

Optický telegraf sestrojil koncem 18.století (1791,1794 Lille-Paříž) Claude Chappe. Byl složen ze systému stožárů s rameny – z postavení ramen se dala odvodit předávaná kódovaná informace. Opt.telegraf sloužil výhradně pro státní účely. Jeho nevýhodou byla pomalost, nákladnost a využitelnost pouze za dne a dobré viditelnost (+pouze do určité vzdálenosti).

49) Popsat zavedení rozhlasu v technolog.kontextu:

Vše se odehrálo v poslední třetině 19.století, předpokladem zavedení rozhlasu bylo zkoumání elektromagnetických vln. Roku 1873 popsal Maxwell princip šíření elektromagnetických vln. Poprvé experimentálně dokázal existenci těchto vln Hertz (1876) a zkonstruoval předchůdce dnešní dipólové antény. 1895 Popov zkonstruoval první bezdrátovou telegrafickou stanici, jako anténu využil hromosvod. Marconi (1896) telegrafoval na vzdálenost více než 3 km za použití čtvrtvlnného unipólu, který se využívá dodnes. Využil uzemnění. 1898 propojil Irsko s Anglií, 1901 bylo uskutečněno první spojení mezi Evropou a Amerikou. Marconi však ještě nevysílal hudbu či mluvené slovo – pouze text v morseovce. 1906 Fessenden poprvé vysílal hudbu, slovo – bylo to na Vánoce, posluchačům četl z Bible, hrál jim na housle a popřál hezké svátky. Svůj vynález pojmenoval radiotelefon, později se zkrátilo na „radio“. Válka další události zbrzdila. Ve 20.letech se začaly prodávat radiopřijímače, 1922 začíná v Anglii pravidelné rozhlasové vysílání BBC, u nás 1923 Radiojournal. Koncem 20.let se rozhlas již stává masovým médiem.

50) První deník v Německu, Francii, VB

Einkommende Zeitung, 1650 (Lipsko, vydavatel Ritzch). Journal de Paris, 1777. Daily Courant, 1702.

51) Znaky profesionalizace novinářského povolání

Počátkem 19.století vzniká redaktorský žurnalismus, který nahrazuje spisovatelský. Začínají vznikat profesní svazy, etika profese, novinářské instituce. Placené povolání, redakce, pracovní doba, deadliny,… (viz redaktorský žurnalismus) Počátkem 20.století vzniká specializované žurnalistické vzdělání.

52) Dagguere kdy a co

Daguerre se pokoušel zachytit obraz. Prováděl pokusy s jodidem stříbrným (jeho předchůdci s chloridem stříbrným). Jako prvnímu se mu povedlo, aby obraz na světle nezčernal – tzv. daguerrotypie=zčernání obrazu na světle lze zabránit s využitím kuchyňské soli (ustálení obrázku roztokem soli). Toto znamenalo v roce 1837 počátek fotografie. 1839 prodal vynález státu, který jej patentoval. Éra daguerrotypie trvala zhruba do roku 1860.

53) Obsah novin v 17.století

Obsah novin byl v této době velmi ovlivněn cenzurou. Noviny obsahovaly pouze suché politicko-vojenské informace podávané byrokraticky škrobeným jazykem. Informace v drtivé většině pocházely ze zahraničí – taktéž kvůli cenzuře, nekonfliktnosti. V Anglii byla koncem 17.stol.odstraněna předběžná cenzura, takže tam byla situace trochu „lepší“. Obecně se však noviny snažily příliš události nekomentovat a nehledat v nich nějaké kauzality, zprávy měly čistě popisný charakter. Orientovaly se na politiku (hl.zahraniční - nekonfliktní), vojenství, obchod. Senzační zprávy se objevovaly jen výjimečně – vytvářely dojem neserióznosti. Tisk byl směřován hlavně vyšší a vyšší střední třídě. Některé informace se přebíraly od dvora.

54) Obsah deníku na konci 19.a poč.20.stol.

Obsahová stránka je značně rozrůzněná – deníky se zaměřují jak na zpravodajství, tak na publicistiku. Vznikají jednotlivé rubriky – ekonomické, sportovní, kulturní. Velmi populární jsou fejetony, které se objevují na první straně oddělené pod čarou (=někdejší název podčárník). Fejetony bývají odlehčené, vtipné, reagující na aktuální témata. Součástí novin v tomto období je inzerce, ale také cestopisy, básně, romány na pokračování…-noviny mají čtenáře nejen informovat, ale i pobavit. Velmi vzrostl význam inzerce, reklama byla zaměřena na masovou spotřebu.

55) Generalzeiger

Hlavní oznamovatel – v Německu, zárodky penny press.

56) Zařaď do histor.kontextu Benjamina Daye

V USA od roku 1833 vydával první penny press na světě (=šestákové noviny) New York Sun – noviny, které stály pouhou jednu penci, aby byly přístupné nižším vrstvám. Systém Daye fungoval tak, že každé číslo financovalo to následující. Deník se již nedistribuoval pomocí pošty, ale pomocí kamelotů na ulici – okamžitý zisk Day využil na pokrytí nákladů dalšího čísla. Noviny byly přitažlivé nejen kvůli ceně, ale také kvůli senzacím. Politická témata byla vytlačena. Byl to krok směrem k bulvárnímu tisku – opomíjení seriózních témat, smyšlené příběhy, neprokázané informace,… Náklady rostly na 40000 výtisků denně. Záhy jej začaly napodobovat další tituly.

57) Zařaď do kontextu New York World

Byl to první bulvární deník („yelow press“ – žlutá žurnalistika). Tento deník začal vydávat roku 1883 Joseph Pulitzer (=zakladatel bulv.žurnalistiky) a během deseti let dosáhl půlmilionového nákladu. Důraz byl kladen na senzace jakéhokoli druhu. Objevoval se obrázkový doprovod, karikatury, komiksy, křiklavost, barevnost, palcové titulky. Pulitzer zaměstnával jako redaktory i ženy. Reportéři byli vysílání do nemocnic, špitálů, chudobinců – zobrazování sociálních nespravedlností. Tento tisk podporoval sociální reformy – počátek investigativní žurnalistiky.

58) New York Journal

Koncem 19.stol.jej začal vydávat Hearst. Napodoboval postupy Pulitzera, kopíroval jeho nápady. Hearstův deník byl také bulvární. Od Pulitzera také přebral několik špičkových novinářů. Pro Pulitzera byl velkou konkurencí, velmi rychle se mu povedlo dosáhnout obrovských (milionových) nákladů. Obsah byl akční, věnoval se novým tématům, vypisoval odměny za vypátrání vrahů apod. Hearstova činnost byla počátkem zakládání novinových koncernů. Hearst skupoval jiné noviny, založil si vlastní tisk.agenturu, vyráběl papír,…-podnikatel.

59) Popiš vzhled jednoho evrop.deníku na přelomu 19.a 20. stol.

(težko říct, jestli je to myšleno obecně, nebo konkrétně…)

V této době byl populární deník Daily Mail (zal.1896), který vydával lord Northcliff. Jako první dosáhl v Británii milionového nákladu. Northcliff vycházel z postupů Američanů Pulitzera a Hearsta – dotáhnul je k dokonalosti. Nebyl to však vyloženě bulvární deník, protože Northcliff byl ovlivněn anglickým konzervatismem. Noviny vydával pro nižší střední vrstvu. Plnou vahou opřel zisk o inzerci, to mu umožnilo radikálně snížit cenu výtisku. Strany byly zalomeny do 7 sloupců. 1.strana obsahovala inzeráty, 2.údaje z burz a soudní zpravodajství, 3.zpravodajství a kuriozity z knih a časopisů, 4.kulturu, počasí a odlehčené zprávy, 5.zahraniční zpravodajství, 6.sport (jako první), 7.nenovinářské texty a texty pro ženy, 8.opět inzeráty. Na obrázky se využívala autotypie.

60) Jaké bylo filmové publikum do 1.světové války:

Publikum bylo většinou negramotné. Filmy byly němé, využívaly však hojně zvukových efektů a titulků – četl je překladatel (negramotní číst neuměli, přistěhovalci v Americe třeba ano, ale stejně nerozuměli jazyku-potřebovali překlad…). Do 1.sv.války měla v produkci filmů vůdčí pozici Francie.

61) Filmy před 1.SV:

První filmy byly černobílé, němé. Využívaly však hojně zvukových efektů (např.příjezd vlaku – diváci se lekli, mysleli, že se na ně opravdu řítí lokomotiva). Filmy měly titulky, které četl překladač – jednak kvůli negramotným, jednak kvůli přistěhovalcům (kteří nerozuměli jazyku, např.v USA). Do 1.SV měla vůdčí pozici ve filmové produkci Francie. Po válce (od 20.let) zaplavily Evropu němé grotesky, které byly srozumitelné pro kohokoli i bez titulků.

62) Kdy se poprvé objevil požadavek na svobodu tisku

V 17.století, teprve s osvícenstvím. Tradiční společnost nechápala svobodu jako právo každého člověka, ale jako výsadu, privilegium. Cenzura byla považována za něco, co je samozřejmé, nutné a potřebné k udržení společenské stability.

63) Jak byly distribuovány novinové letáky (a pamflety…)

Systém předplatného neexistoval – tiskly se v době aktuálních událostí, jejich příprava byla rychlá, pro tiskaře znamenala jistotu zisku. Letáky tiskli tiskaři „lidoví“, pro „elitní“ to bylo něco pod jejich úroveň – tiskli jen literární díla s tématikou antickou, středověkou nebo aktuální (?). Náklad letáků byl 1000-1500 ks – počátek masovosti, která souvisela s šířením gramotnosti. Byli relativně levné, proto byly přístupné nižším a středním vrstvám (kterým byly především určeny). Prodávaly se na ulici. Měly rozměr dnešní A5 a až 20 stran. Obrazová sdělení se opakovala, používala se klidně třeba po deseti letech. Po třicetileté válce letáky nezanikají, ale přecházejí do podoby lidové masové produkce (kramářské písně…). Pamflety: podobně…

64) Jak byly distribuovány periodické noviny 17.a18.stol.

Existoval systém předplatného – noviny odebíraly jen vyšší a střední vrstvy, na objednávku. Na základě předplatného byly noviny doručovány buď poštou, nebo osobně do domu. Existovala také možnost jít si noviny koupit přímo k tiskaři. Produkce periodických tištěných médií má počátek v Německu. Tiskařům se změnil charakter práce – museli rychle shánět informace a předvídat zájem lidu. Díky náročné přípravě muselo zákonitě přijít zdražení a tím i přechod k zmíněnému předplatnému. Podmínkami rozšíření periodických tištěných médií byly: byrokratizace státu, vývoj hospodářské základny státu, demografické změny a zkvalitnění dopravy. Se vznikem penny press (od 2.třetiny 19.stol) zlevnění novin, možnost koupit je na ulici.

65) Rozdělení novin do rubrik (kdy)

1901 zavedl Hearst ve svém New York Journalu rubriku otázek a odpovědí – radila Dorothy Dixová. (??nebo polovina 19.stol.-zalidňování redakcí, diferenciace redaktorů)

66) Popište znaky vypovídající o profesionalizaci novinářského povolání

Za „první vlaštovku“ se dá považovat zavedení institutu honoráře v 30.letech 18.století. Honorář měl do médií přilákat spisovatele a tím zvýšit kvalitu textů. Éra spisovatelského žurnalismu trvala zhruba do počátku 19.století, kdy nastoupil redaktorský žurnalismus. Redaktorský žurnalismus znamenal velké změny, opravdovou profesionalizaci, specializaci povolání žurnalisty. Už měli své redakce (ale moc se v nich nezdržovali), pevný plat, přidělené rubriky – tím se diferencovali (na novináře zaměřené na kulturu, politiku, ekonomiku,…). Později v 19.stol.(?) začaly vznikat profesní svazy, tvoří se žurnalistická etika a na počátku 20.stol.existuje první specializované žurnalistické vzdělání.

67) Popiš dopravní revoluci v 19.století

S koncem 18.stol přichází industrializace – objev páry, tento vynález se postupně promítl do dopravy. Ve 20.letech 19.stol nastupuje železnice „Stevensonova raketa“. Koně nahradily lokomotivy. U nás byla železniční síť hustá a kvalitní, proto nebylo třeba budovat tak kvalitní síť silniční. První trať, která vznikla, byla Brno-Vídeň r.1839. Nejvíce se železnice budovala v druhé polovině 19.stol. Přeprava osob, zásilek, částečně i zpráv. Zpočátku byla velmi drahá. Koncem 19.stol. vznikly první automobily – Benz, Peugeot, Renault. Silnice však byly v pozadí až do 30.let 20.století. V námořní dopravě také velké pokroky (polovina 19.stol.) – rychlé plachetnice, parníky. Budování průplavů, které mají význam dodnes: Panamský, Suezský. Oba mimořádně urychlily dopravu. 16let po vydání utopické scifi Cesta kolem světa za 80 dní byl svět překonán za pouhých 72 dní. Rozvoj dopravy v 19.a 20.století významně zrychlil distribuci a napomohl tak vzniku celonárodních periodik s vysokým nákladem. Vliv na média: tištěná média se dostala dřív z center do periferií – „periferní“ média se stala pro „centrální“ významnou konkurencí.

68) Vysvětli zákl. pojmy v dopravě v souv. s přechodem od trad.k moderní spol.

Industrializace, nástup moderního věku přichází koncem 18.století. Byla objevena pára, lokomotivy nahradily koně. Železnice byla velmi propracovaná, na nějaký čas odsunula stranou silniční a říční dopravu v předávání korespondence. Pro lidi se změnil pohled na čas – proměna vnímání času od cyklického k času lineárnímu. Cyklický čas znamenal pro lidi vnímání v cyklech, hospodářských, ročního období, cykly narození-svatba-umrtí,… V moderním věku však člověk přestal být bezprostředně závislý na střídajících se cyklech počasí a cyklech životních. V minulosti byly hodiny jen na věžích radnic a kostelů, kdo je vlastnil, měl moc a kontrolu nad časem. V moderní společnosti bylo nutné začít čas určovat přesněji a také jej začalo sledovat mnohem více lidí. Nutnost přesného určování času způsobila rozdělení planety na poledníky a rovnoběžky, euroamerický svět přinutil zbytek planety, aby přijal jednotky míry – tedy i času (dřív trvala hodina na různých místech jinak dlouho…). Sjednocení času, vytvoření fikce časoprostorové mapy. V souvislosti s nástupem industrializace dochází počátkem 19.stol.k prvnímu využití jiné než lidské či přírodní energie: v Anglii vzniká parní lokomotiva k přepravě zboží, až později využívaná k přepravě osob. (+plachetnice, parníky, průplavy)

69) Uveď průměrný náklad novin v Německu v 18.stol.

600-800 výtisků.

70) Uveď do historického kontextu Girardina

Od 30.let 19.stol. (1836) vydával ve Francii deník La Presse. Girardin bývá nazýván jako „otec tisku“. Významně snížil cenu výtisku, protože se spoléhal na zisk z inzerce. Šlo o první francouzský „penny press“.(?) Jeho deník byl komerčně orientovaný a čtenářskou základnu měl v nižších a středních vrstvách. Politické postoje zde byly vyjadřovány velmi opatrně, aby si deník mohli opravdu kupovat všichni (monarchisté i republikáni). Girardin omezil komentativní (názorové) texty a soustředil se na rychlé a kvalitní zpravodajství. Povedlo se mu významně zvýšit náklad.

71) Edison

Edison byl významným vynálezcem, měl patentováno více než 1000 objevů. Roku 1877 vynalezl fonograf, což byl cínový váleček, na kterém bylo možné uchovávat zvuk. Tento vynález byl však brzy vytlačen gramofonem. Koncem 19.století Edison dále přišel s kinetofonografem – skříňka s kukátkem, která nabízela individuální vnímání obrazu (i zvuku; bez zvuku byl kinetograf). Kinetoskop byla krabička, pomocí které bylo možné film sledovat. Za vynálezce filmu však jsou označováni bratři Lumiérové, kteří svůj vynález kinematograf nabídli veřejnosti (1895) (filmy Příjezd vlaku, Pokropený kropič). Edison se snažil o dosažení filmového monopolu v USA –filmaři „utíkali“ do Kalifornie.

72) George Eastman

Roku 1884 založil firmu Kodak. Firma umožňovala „výrobu“ fotografií i neprofesionálům – lidé prostě nafotili fotky na jejich rolovací celuloidový film a nechali je pak ve firmě vyvolat. V 90.letech se fenomén fotografie masivně rozšířil, k tomu přispěl především Kodak. Eastman si vypěstoval opravdu velkou základnu spotřebitelů. Celuloidový film objevil roku 1888 (spíše než vyloženě objevil - upravil želatinový film Goodwina). Eastman umožnil zrod amatérské fotografie.

73) Mechanismy ovlivňování médií Napoleonem I.

Novináři si v době Napoleona I. uvědomili svou moc („ministerstvo veřejných věcí“?) a mnozí z nich jí začali zneužívat. Objevovaly se nejrůznější skandály, vydírání, novináři se změnili v agitátory a propagandisty a ohrozili tím své postavení. Francouzský tisk byl první oběti teroru („Velký teror“), který začal s vyhlášením I.republiky koncem 18.století (1792). Ještě v roce vyhlášení republiky byla zakázána královská periodika a opoziční tisk, novináři byli popravování pod téměř jakýmikoliv záminkami. Jean-Paul Marat byl zavražděn roku 1793 – a to přímo ve vaně při redigování posledního čísla L Ami du peuple, ženou, které díky jeho krvelačnosti vyvraždili příbuzné. Žurnalistické příspěvky se změnily na ideologické statě – svobodě tisku bránila hrozba popravy… = trpký osud žurnalistů za I. republiky, o jejíž vznik se sami zasloužili.

74) Napoleonovy změny v médiích

Za Napoleona III.existoval systém výstrah. Noviny mohly existovat a psát relativně svobodně, ale pokud se nějak prohřešily, byly na to upozorněny. Pokud nereagovaly, následovalo další důraznější upozornění, třetí výstraha již znamenala nemilosrdné zrušení novin.

75) Jak ovlivňovala železnice (žel.doprava) periodická média

Železnice koncem 18.a v průběhu 19.století významně urychlila přepravu – také přepravu a šíření zpráv a informací. Umožnila, aby vzniklo více periodických médií. Vlaky jezdily s informacemi pravidelně z různých různě vzdálených míst. Urychlení dopravy také urychlilo dodávku médií z center do periferií – periferní média se pro centrální stala konkurencí.

76) Vysvětli důvod regionální odlišnosti německých médií

V Německu bylo mnoho silných měst, neexistovalo tam jediné hlavní centrum, ale několik významných center najednou. Vznikalo mnoho různých titulů a na rozdíl od většiny jiných zemí Německo tím pádem nemělo jediné nejvýznamnější noviny. Silná autonomie celků přetrvávala i po sjednocení Německa.

77) Rozdíl ve významu Paříže a Berlína tištěná média FR x NĚ

V Německu se objevily první náznaky periodického tisku a medializace – související s osobou Martina Luthera, reformátor 16. století, který vydával ve velkém množství pamflety. Také první periodické noviny vznikly v Německu (1609, Aviso), i první deník na světě – Einkommende Zeitung roku 1650 v Lipsku. Německo by se dalo označit za průkopnické, jeho pokroky však byly zpomaleny cenzurou. Ve Francii vznikl první deník až r.1777 (Journal de Paris), významnější „mediální velmocí“ se Francie stala až později. Ve Štrasburku (dnes území Francie, tehdy sv.říše římské) vznikly r.1605 první tištěné noviny Relation. Na vrcholu byla Francie koncem 19.století, nákladům francouzského tisku se nemohl rovnat tisk německý ani anglický. První milionový náklad na světě byl právě zde a měl jej deník La Petit Journal. Několik dalších francouzských titulů dosáhlo milionového nákladu velmi záhy – oproti tomu např.anglický Daily Mail lorda Northcliffa překonal milionovou hranici až ve 20.století. Německo na tom bylo jen o trochu hůře než Francie, masový tisk zde nastupuje taktéž koncem 19.století. Ale masovosti jako ve Francii brání v Německu roztříštěnost na několik větších měst – žádné hlavní centrum jako Paříž.

78) Kde se poprvé v Evropě rozšířil šestákový tisk

Náznaky poprvé od 70.let 18.století v Německu. Generalazeiger (Hlavní oznamovatel) přiblížil noviny čtenářům v nižší vrstvě, přibližoval se penny-press. Tvořil konkurenci politicky orientovaným novinám – ubíral jim inzerci a reklamu. Politice se nevěnoval vůbec, měl spíše zábavný charakter. Penny press byl poprvé masově vydáván ve Francii (1836, La Presse, vydával Girardin) a ve Velké Británii (1855 Daily Telegraph). Šestákový tisk zpřístupnil noviny i nejnižším vrstvám.

79) Vysvětli fenomén autotypie, Zařaď Meisenbacha

Autotypii neboli sítotisk vynalezl Meisenbach (80.léta 19.stol.). Šlo o grafickou techniku, kdy se tečkováním a stínováním tvořil obraz na zinkové desky. Autotypie umožnila reprodukovatelnost fotografie do novin.

80) Mergenthaler

Vynalezl roku 1885 stroj na linotyp, sázecí psací stroj. To umožnilo zautomatizování sazby –nebylo již potřeba sazečů, výroba se značně zlevnila a zrychlila.

81) Jaký mělo vynalezení linotypu vliv na proces výroby tištěných médií?

Nebylo již potřeba sazečů – zrychlení a zlevnění výroby, možnost vyšších nákladů (??)

82) Zrod fotografie, Vývoj fotografie

První pokusy o zachycení obrazu: 15.století dřevoryt, mědiryt. 18.století xylografie (dřevořez) a litografie (kamenotisk). Fotografie se zrodila v polovině 19.století. S prvními pokusy přišel Wegwood. Experimentoval s chloridem stříbrným, pokoušel se zachytit siluetu osoby na kámen, obraz však by velmi slabý a na světle ihned zčernal. Niépce se pokusil o přímé přenesení snímku na litografický kámen, opět obraz zčernal. Daguerre dále experimentoval s jodidem stříbrným. Daguerrotypie=zčernání obrazu na světle lze zabránit s využitím roztoku kuchyňské soli. Využil také ustalovač – doba zaznamenání výrazně zkrácena. Svůj vynález 1839 prodal státu. S možností přenést fotografii na papír přišel Talbot. 1835 kalotypie=postup promašťování papíru. V 50.letech 19.století byl populární fotografický portrét, dokreslovaný. Pro noviny se stala fotografie zajímavou až s možností momentky – do té doby strojené fotky. Kodak, Eastman (viz výše). Metoda autotypie (sítotisk) vynalezená Meisenbachem usnadnila reprodukovatelnost fotografie v novinách. Byl to postup stínování a tečkování.

83) Plateau, Roget

Plateau zkoumal stroboskopický pohyb a zjistil, že abychom měli iluzi pohybu, je potřeba 16 obrazů za sekundu (1/16 sekundy zůstává obraz na sítnici). Tento poznatek byl významný pro vývoj filmu. Plateau vynalezl kinetoskop, což byl jeden z předchůdců kinematografu – pomocí stroboskopického kotouče umožňoval individuální sledování filmu.

Roget se věnoval stroboskopickému efektu, teorii lidského oka.

84) Marconi

Věnoval se zkoumání elektromagnetických vln. Koncem 19.stol.telegrafoval na vzdálenost více než 3 km za použití čtvrtvlnného unipólu, který se využívá dodnes. Využil uzemnění. 1898 propojil Irsko s Anglií, což znamenalo už jen krůček k rozhlasu. 1901 bylo uskutečněno první spojení mezi Evropou a Amerikou. 1907 první pravidelný vysílací servis přes Atlantik – hlavním zákazníkem byla armáda, námořnictvo. Marconi jako první přenášel bezdrátově – text morseovkou.

85) Proč se opozdilo prosazení fotografie do tištěných médií

Od 50.let 19.století byl oblíbený fotografický portrét, kdy se lidé nechávali fotit ve strojených pozicích a fotky byly dále domalovávány a kolorovány. Pro média se fotografie stala zajímavou až s možností momentky. Reprodukovatelnost fotografie do novin umožnila autotypie až v 80.letech 19.stol.

86) Informační centra střední Evropy ve středověku

Jedněmi z mála pevných bodů byly kláštery – především řádu Cisterciáků. Církev potřebovala spojení s hlavou církve v Římě. Dalším důležitým centrem přenosu informací byly univerzity (Anglie, Francie, Itálie), protože byly mobilní – studenti cestovali po různých univerzitách a zároveň měli vazby na univerzity domovské. Obchodníci na svých cestách mohli také předávat informace. Roste význam korespondence. S rozvojem obchodu a bankovnictví roste také význam obchodní informace (Itálie, jih Francie, Benelux)

87) Bratři Foudrinierové

Změnili způsob výroby papíru – místo archů jej dělali do rolí. Výhodné pro použití rotačky – zrychlení produkce.

88) Senefelder

Koncem 18.století vynalezl litografii=kamenotisk. Jednalo se o upravený kámen, na nějž byla vytvářena kresba pomocí kyseliny a mastné křídy. Sdělení bylo možné také kolorovat. Díky litografii se rozvíjejí humoristické časopisy. Litografie byla jedním z jakýchsi předchůdců fotografie – tedy jedna z technik přenosu obrazu. Používala se na výrobu plakátů.

89) Proč je v novinách reklama a inzerce, Vztah masového tisku a inzerce

Umožňují nižší cenu tisku a zároveň vyšší výdělek novin. Kdyby měli čtenáři nákupem novin pokrýt veškeré náklady na výrobu, nedoplatili by se – noviny by radši nekupovali, tím by klesl náklad a potažmo i výdělek výrobce novin. Vztah: Příjmy z inzerce umožňují vydavateli snížit cenu výtisku, tím pádem se zvýší prodejnost, o tisk je větší zájem – je nutný vyšší náklad. Se zavedením inzerce jako hlavním zdrojem příjmů novin (od konce 19.stol., Northcliffova revoluce) začíná etapa novin s opravdu masovými, až milionovými náklady (ale masový tisk vzniká už od druhé třetiny 19.stol.: masová produkce tisku je spojena s poptávkou – tu zvyšují jak nižší cena, tak vyšší gramotnost i více času na čtení).

90) Popiš fungování Morseova elektrického telegrafu

Morse jej vynalezl roku 1837 a první spojení bylo uskutečněno 1844 Washington-Baltimore. Je to zařízení sloužící k přenosu informace – informace kódovaná, v tzv. morseovce. Existují pouze dva stavy vysílače - svítí/nesvítí. Stavy se střídají tak, že ve výsledku je možné lidskými smysly (zrak, sluch) vnímat sérii teček (krátce), čárek (dlouze) a mezer. Médiem pro přenos zpráv el.telegrafem jsou elektrické kabely. Zpráva přenášená telegrafem se nazývá telegram. K doručování se používají i podmořské kabely. El.telegraf byl využíván státem i soukromníky, ale byl velmi drahý – využíván hlavně železničními, námořními a bankovními společnostmi.

91) Jaká byla grafická stránka novin v 18.století?

K zásadním změnám od 17.století nedošlo – tedy v novinách stále chybí obrazová sdělení nebo se objevují jen velmi zřídka (bůh Merkur nebo postilión-poštovní jezdec). Obrázky se objevují koncem 19.stol.v bulvárních médiích, v Evropě v seriózním tisku až po 1.SV; totéž palcové titulky. Noviny připomínají souvislý text, řazení zpráv není systematické ani logické a chybí jasné oddělení jedné zprávy od druhé.

92) Popiš materiální postavení novinářů v 17.-18.století

Nic jako „profese novináře“ ještě neexistovalo, v 17.století vydávali noviny poštmistři a tiskaři. Poštmistr měl k dispozici informace z korespondence (existence tzv.korespondenční žurnalistiky) a tiskař zase techniku. Navzájem si konkurovali, poštmistři chtěli tiskaře obejít a noviny vydávat sami. Poštmistři byli považování za městskou elitu (stejně jako tiskaři), byli vzdělaní, s podnikatelským a organizačním talentem, měli skvělý přístup k informacím – nic z toho jim však techniku (a čas na ni) nenahradilo. Proto byli podnikateli a tiskaři jejich „řemeslníky“. Přibližně v 30.letech 18.století byl zaveden institut honoráře – to znamenalo konec korespondenčního žurnalismu a počátek spisovatelského. Honorář měl přitáhnout do novin literáty a zvýšit tím kvalitu příspěvků. Spisovatelé-žurnalisti: Fielding, Steele, Swift, Defoe, Marat,… Do té doby platilo zveřejnění příspěvku za morální povinnost, případně za cestu ke cti a slávě.

((Popiš materiální postavení novinářů v 17.-18.století, -II- v novověku)

- v 17.stor nižšia vrstva, - ačkoliv veřejnost toužila po info, koukala na žurnalisty s despektem

- první žurn. pocházeli z nižších vrstev, byli placeni za řádek, malý příjem, museli zastávat i jiné povolání; v 17. stol. se tisk stal módou, vzn. nového žurnalisty z kasty bohatých lenochů :) hledání info = sport; měli své kluby; materiální úroveň se zlepšovala, spol. prestiž chybí stále (panovníci je nesnášeli díky nediskrétnímu způsobu získávání info); počátkem 18.století spisovatelský žurnalismus-spisovatelé více respektování, utváří veřejné mínění))

93) Popsat podstatu měďorytu a dřevorytu

Obě techniky vznikly zhruba v polovině 15.stol. (dřevoryt dřív, 1430) a sloužily k přenosu obrazu. Podstatou dřevorytu bylo vyrývání obrazců do dřeva, využívalo se v kostelech, klášterech, na poutních místech; k zakreslení poutního místa, k reprodukci hracích karet. Slabinou bylo opotřebovávání dřevěných destiček. Měďoryt zpopularizoval Dürer. Pracovalo se s měděnou destičkou, kde bylo vyryto nějaké obrazové sdělení. Měďoryt byl oproti dřevorytu přesnější, kvalitnější, méně podléhal opotřebení. Uplatnění našel taktéž v souvislosti s poutními místy, kláštery. (Vyryté linie se plnily barvou, přetiskovaly se na daný povrch.)

94) Popiš fenomén tzv.blokových knih

Blokové knihy existovaly ještě před vynálezem knihtisku. Šlo o modlitební knihy nebo učebnice, které kombinovaly obrazové sdělení s tiskovým záznamem (dřevoryt, měďoryt) – vyřezávané/vyrývané obrázky přetisknuté na papír. (Měly mravoučný nebo náboženský charakter)

95) Popiš techniku litografie

Litografie=kamenotisk. Techniku litografie objevil Senefelder koncem 18.století. Využíval litografického kamene, na kterém byl pomocí mastné křídy, tuše a kyseliny vyleptáván prostor. Senefelder významně přispěl k vylepšení techniky přenosu obrazu, litografie se využívala např.na výrobu plakátů.

96) Co je Intelligenzblatter

Byly to informační letáky v Německu od počátku 18.století.

97) Oskar Messter

Byl to německý vynálezce, producent, režisér a scénárista, významný koncem 19.století. Vyráběl zdokonalené kinematografické přístroje. Založil si firmu na produkci filmů, v Berlíně zřídil ateliér, aby nemusel být závislý na venkovních podmínkách (světlo, počasí).

98) N.L.Robert

Díky němu se papír přestal vyrábět ručně. Na konci 18.století si nechal patentovat papírenský stroj, který využíval souvislého pásu drátěného síta místo pracného nabírání jednotlivých listů na rám. Strojově vyráběný papír je mnohem kvalitnější, postupně vytlačil ručně vyráběný papír. Tím se produktivita výroby značně zvýšila.

Pozdní středověk – jak uměly číst a psát elity,…

Popsat změny ve vývoji tisku v 19. stol. - penny press, yellow press, tiskařské techniky

5. technizace a modernizace veřejné komunikace po vynálezu knihtisku – vznik silnic, dostavníkových systémů šíření pošty, legalizace soukromníků v poštovnách systémech, budování průplavů, železničních tratí (revoluce v dopravě)

popište, jak vypadal deník významného evropského města na konci 19. a v první polovině 20. Století

Distribuce: periodická média – 17.stol předplatné, 18.stol pořád, 19.stol na ulici prostřednictvím kamelotů (penny press) – elitní asi pořád předplatné…; neperiodická – 17.stol. na ulici vyvoláváním

co je to "persistence of vision“ (je to stroboskopický efekt – Plateau, Roget)

Ekonomické represe v Británii v 18. století

-           kolky, daň z inzercie → zvýšenie ceny tlačovín

obsah novověké korespondence

Přístup k reklamě a inzerci před a po masové produkci

7. význam Bill of Rights pro svobodu slova a tisku + obsah myslím

- technické věci o knihtisku – litera, licí strojek, liteřina, tiskařský lis, barva

inspirační zdroje knihtisku z technického hlediska

- jak ovlivňovala nástroje výroby novin (?) periodická média, jak ovlivnilo zavedení periodického tisku výrobu novin...?

způsob výroby papíru v raném novověku? – ze starých hadrů, ručně, postup přišel z Číny. Až koncem 18.stol přechod od ruční výroby k strojové – N.L.Robert.

Charakterizujte výrobu papíru v industriální společnosti. - ?? 1845 Keller papír ze dřeva a slámy, koncem 19.stol.celulóza, strojová výroba, Foudrinierové papír v rolích místo v arších –kompatibilní s rotačkou, urychlení výroby.

Významná tiskařská centra v novověku: Augsburk, Štrasburk, Norimberk, Benátky, Řím, Praha, Basilej, Utrecht, Londýn (Milán, Mohuč, Frankfurt nad Mohanem?)

Ve kterém období vznikli reportéři – 30.l.19.století; optický telegraf byl pro média uzavřený (státní), nejlepší zpravodajskou síť vybudovaly Timesy (např.Robinson), ale tento systém po nástupu elektrického telegrafu zanikl, Times začali využívat zpravodajských agentur

Jak byla řešena tisková svoboda v USA na konci 18.stol.?

vliv zdokonalení lodní dopravy na periodická tištěná média v 18.století (19.?)

7. proč se tiskaři bouřili proti technologickým inovacím – protože je mohly nahradit (a také postupně nahradily)

tiskaři: elitní (reprodukce antických, středověkých a soudobých literárních děl) x lidoví (kratší texty-kalendáře, almanachy, odpustky, pamflety a letáky). Diferenciace profese: tiskař, sazeč, písmolijec, vydavatel, knihkupec,…

jaký byl stav silniční sítě v 18. století? -nic moc, byl kladen důraz spíše na rozvoj železnic, až od počátku 20.stol se začaly dělat kvalitnější silnice

důvody a tendence přechodu na pouliční prodej tisku – penny press, zlevnění tisku, cílovou skupinou nižší a střední vrstvy – někdy si noviny koupili a někdy ne, nechtěli být závislí na předplatném

V jakém kontextu vzniklo PR 1905 USA

jaký význam měla "nekonečná" role papíru pro tisk – byla kompatibilní s rotačkou-ta si sama odmotávala papír z rolí. To umožnilo zvýšení efektivity výroby. Papír do rolí místo do archů začali v 1.polovině 19.stol vyrábět bratři Foudrinierové. Rotačka byla vynalezena v 60.letech 19.stol.

UZAVŘENÉ OTÁZKY

1. reklama v 17. a 18. stol se týkala hlavně luxusních výrobků

6. na komercializaci tisku se nepodíleli

7. průměrný náklad novinového letáku byl v Německu v 16. stol. okolo 1000-1500

8. jen v Paříži bylo v letech ... bylo více než ... deníků.

9. mezi hlásková písma patří latinka, řecké, fénické, azbuka, arabské

11. mezi hlavní centra, kde se tiskly knihy v 16. stol., patřil Mohuč, Štrasburk, Benátky,

Řím, Benátky, Barcelona, Praha

14. kdo se nepodílel na procesu vzniku masového tisku?

15. kdo se zásadní měrou zasloužil o rozvoj filmu?

21. co je to elitní tisk? tisk pro elity společnosti, seriózní zpravodajství, názorově

orientovaný, napomáhá tvorbě veřejného mínění

22. co nevypovídá o profesionalizaci žurnalistiky?

23. centra tisku v římsko-německé říši? Mohuč, Štrasburk, Augsburg, Norimberk, Basilej

28. Pak kdo měl něco společného s elektrickými vlnami Faraday, Maxwell, Herz, Popov,

Marconi

29. Jak se vyznačuje tisk komerční/masový? orientace na nižší vrstvu, odvádění

pozornosti od důležitých politických a společenských problémů, zábavná funkce,

jednodušší jazyk

34. Ve kterém státě nevznikal masový komerční tisk ve 30.letech 19.stol? Německo

35. Jaký byl průměrný náklad VB Timesů v pol.19.století? víc jak 50 000—60 000

37. Co sloužilo jako vedlejší cenzurní nástroje?

41. Co je to impressum? povinné označení jména vydavatele tiskoviny (pouze Anglie),

souhlas místního biskupa či arcibiskupa, aby něco mohlo vyjít (???)

42. 2x Které z následujících nepatří mezi levné masové deníky?

43. Kdo z následujících mužů neexperimentoval s bezdrátovou komunikací?

46. Kdo se (z obsáhlého výčtu jmen) nevěnoval zkoumání elektrických vln

51. Kdy se naplno prosadila fotografie? 80. léta 19. století

52. Kdy a v jakých novinách byl poprvé použit palcový titulek přesahující sloupec nebo

tak nějak? v polovině 19. století, New York World

co to bylo Generalanzeiger?

Kdy poprvé začaly noviny využívat telegrafní spojení (století)?

Období korespondenské žurnalistiky (století)?

Kdo první jízdní poštu ve středověku? Francie

Kdo první žádal svobodu tisku jako nutnost?

Co je to masový tisk? s více možnostma odpovědi: V

yberte města, která nebla centry tisku tušim v 15. nebo 16. století? - výčet pěti měst - nebyla to Moskva a Istambul,

Vyberte, které noviny nejsou masovým tiskem 19. a 20. stol? výčet asi 10, ale nepamatuju se.

Vyberte lidi, kteří se nepodíleli na komercializaci tisku? pokud zakřížkujete lidi, které jste nikdy neslyšeli ve spojitosti s médii - tedy nepadla na přednáškách, tak byste to měli trefit :-)

1) Kdy a v jakých novinách byl poprvé použit palcový titulek přesahující sloupec nebo tak nějak? NEW YORK WORLD

2) První inzertní noviny (rok místo)

- první čistě inzertní novin vycházející od roku 1657 – City Mercury; věnovaly se segmentům koupě-prodej, oznámení, zprostředkování po pracovních mís

3) První inzerát (rok místo)

· první inzerát na světě se objevil v roce 1620 v novinách The Continuation of Our Weekly Newes

4) 2x Které z následujících nepatří mezi levné masové deníky? (hromada novin)

5) Kdo z následujících mužů neexperimentoval s bezdrátovou komunikací? (hromada jmen)

6) Ve které civilizaci byl před naším letopočtem využíván tisk?

- čínska

7) Otázka na fenomén, že obraz vydrží na sítnici oka 7 vteřin.

- 1/16 sekundy vydrží na sietnici obraz podľa Plataua. Teória o ľudskom oku – Peter Roget.

8) Kdy poprvé použili bři. Lumiérové kinematograf?

- 1895

9) Kdo se nepodílel na procesu vzniku masového tisku? (tady bylo správně víc možností)

10) Kdo se zásadní měrou zasloužil o rozvoj filmu? (taky víc možností)

11) Kde se poprvé objevil elektrický telegraf?

- USA

12) Který list v Anglii poprvé překročil hranici 2 mil. výtisků?

- Daily Herald, 30.léta 20.stol.

13) Kdo se nemohl setkat u společného pracovního stolu?

- Daguerre, November 18, 1787 – July 10, 1851)

- Niépce, 7 March 1765; d. 5 July 1833

- H. F. Talbot 11 February 1800 – 17 September 1877

14) Co je to elitní tisk?

- tlačoviny pre vyššiu spoločenskú triedu. Názorová žurnalistika, vysoký jazyk, seriózne témy.

15) Centra tisku v římsko-německé říši? (víc možností)

- Norimberku, Augsburku, Frankfurtu, Kolína, neskôr Berlín a Štrasburg

16) První poštovní systém v římsko-německé říši?

- Thurn - Taxis

17) první optický telegraf byl sestrojen ve

- Francii

18) na komercializaci tisku se nepodíleli....řada jmen, nevěděla jsem

- podieľali sa:Émile de Girardin (La Presse), Armand Ditacq (La Siécle), Benjamin Day (New York Sun), James Gordon Bennet (New York Harald)

19) jen v Paříži bylo v letech XY bylo více než 50 deníků. (?)

- na konci 17. stor. V Nem asi 50 titulov

- po revolúcii v Paríži asi 80 titulov

20) mezi hlásková písma patří latinka,azbuka, řecká alfabeta,arabské písmo.

první deníky vznikly v USA už na koci 18. stol.

- 1784 – 1.US denník: Pensylvania Packet and Daily Advertiser

21) mezi hlavní centra, kde se tiskly knihy v 16. stol., patřil

- Norimberk, Augsburg, Benátky. (?)

22) první komiks byl vydáván v

- New York World. co to bylo Generalanzeiger co to bylo Generalanzeigerco to bylo Generalanzeiger

- Vyberte města, která nebla centry tisku tušim v 15. nebo 16. století? - výčet pěti měst - nebyla to Moskva a Istambul Vyberte města, která nebla centry tisku tušim v 15. nebo 16. století? - výčet pěti měst - nebyla to Moskva a IstambulMěsta, která nebyla centry tisku v 15.stol: Istanbul, Moskva

co to bylo Generalanzeigerco to bylo Generalanzeigerco to bylo Generalanzeiger1. obsah novověké korespondence - státní i soukromá, obchodní, politické a vojenské info

Uzavřené otázky:

01. Kdo vynalezl kinetoskop?

- Plateau

02. Co nevydal Gutenberg?

- (bylo víc možností, ale určitě vydal bibli, odpustky a turkenkalendar- Turecký kalendář)

03. Kdo se mohl potkat u prac.stolu?

- (více možností) byly tam dvojice: Hedgewood a Talbot, Joseph Nicéphore Niépce a Daguerr, ten druhý Niépce a Daguerr (Večeřa perlí, jak mám vědět kdo je otec a syn)

04. Pak kdo měl něco společného s elektrickými vlnami

- (Určitě správně byl Popov, Marconi a Hertz, ale bylo tam zase víc možností) – ale pozor na otázku, teď nevím jestli byla kdo měl, nebo kdo neměl něco společného

05. Jak se vyznačuje tisk pro elitu?

- kultivovaný jazyk, názorový charakter, informuje a orientuje úzkou část společnosti (vyšší vrstvy) - tvůrce veřejného mínění a společenskou elitu

- napr. Northcliffov Daily Mail, The Times – oxfordská english

06. Jak se vyznačuje tisk komerční/masový?

- jednotou paradoxní senzačnosti zpravodajství a seriózní editorské práce

- nová žurnalistika: na prvním místě politické zpravodajství s maximálně senzačními titulky, zpočátku vycházely noviny pod heslem „osmistránkové noviny jen za dva centy“, ale postupně se počet stran zvyšoval, ale cena zůstávala stejná, významné jsou novinářské kampaně (jednou z nejpopulárnějších je zorganizování sbírky na vybudování podstavce pro sochu Svobody), Pulitzer – Hearst

07. Kdy byl veřejnosti představen 1. ozvučený film?

- 1928

08. Které periodikum ve VB a kdy dosáhlo nákladu nad 2 miliony výtisků?

- Daily Harald, 30s 20.stor

1. Kdo vynalezl gramofon?

- Emile Berliner

2. Ve kterém státě nevznikal masový komerční tisk ve 30. letech 19.stol?

- Německo?

3. Jaký byl průměrný náklad VB Timesů v pol.19.století? (myslím že 50 tis.)

- 38 000

4. V Evropě okolo roku 1500 bylo kolik tiskáren?

- 1000

5. Co sloužilo jako vedlejší cenzurní nástroje?

- ekonomické represie –dane, kaucie.. profesné obmedzenia - licencie

- kedy sa objavil prvý denník v USA

o 1784 Pensylvania Packet and Daily Advertiser

- kde a kedy vzniklo PR

o 1905 – prvá PR agentúra, USA

- kto sa najviac podielal na tvorbe letákových pamfletov

o teologicky vzdelaní ľudia, tretina pochádzala od M. Luthera a postilioni a poštmajstri

- kto vynašiel telefón

o 1876 – USA 1. použiteľný telefón, Alexander Graham Bell

- prvý denník v Anglicku

o Daily Courant, 1702

- čo znamená predbežná cenzúra

o cenzúra před vydaním tlačoviny.

Kdo a kdy sestrojil první celokovový knihtisk, ale ještě mechanický

- Charles Stanhope – celokovový lis, konec 18.stor, rok 1800

Kdo se (z obsáhlého výčtu jmen) nevěnoval zkoumání elektrických vln

- Věnovali se: James Clark Maxwell, Herz, Marconi, Popov

Kdo a kdy vynalezl (snad) celuloidový fotografický film?

- Eastman, USA, konec 19.stor, 1884 Kodak

Která značka foťáků byla první rozšířená?

- Kodak

Čemu se nejvíce věnovaly novinové pamflety v 16. stol. (jedna odpověď: politika/ náboženství / kultura)

- náboženství

Kde Guttenberg prováděl svoje objevy? (Kolín n. R./ Mohuč/ ... )

- Mohuč

Kdy a v jakých novinách byl poprvé použit palcový titulek přesahující sloupec nebo tak nějak?

- New York World, 1883

Co zapříčinilo zánik věku orality

potřeba uchovávání informací – věk písma

První deník: Einkommende Zeitung, 1650

1. deník ve Francii: Journal de Paris, 1777

Nejmasovější deník v Anglii na konci 19 století

-           Daily Telegraph, 200 tisíc

Kdy se poprvé objevil požadavek na svobodu tisku

-           ? 1964 uzákonená sloboda tlač v Anglicku

Kdy se výrazněji začaly graficky členit noviny - Pulitzer, bulvár, New York World 1883

Proč se opozdilo prosazení fotografie do tišť. Médií

-           využívala sa autotypia, bola kompatibilná s tlačiarenskou technikou. Fotografie boli nekompatibilné.

Zpravodajská agentura USA (nejvýznamnější)

-           New York Asociated Press, 1848

1789 deklarace zákl.práv

Marat-revoluční periodika

Robinson-první zahraniční zpravodaj (Times)

1) nejmasovější deník v Anglii na konci 19 století – Daily Telegraph

2) Deník v Anglii v 1. pol. 19. st. Nejvýznamnější – Daily Mail

3) kdy se výrazněji začaly graficky členit noviny – se vznikem žluté žurnalistiky, pulitzer, pritahoval lidi křiklavostí

1.                  na co se psalo ve starověku (5 příkladů). Jo: papyrus, hliněné destičky, hedvábí papír, kůra stromů kůže

9. průměrná výše nákladu letákových pamfletů v době reformace v Německu – 1000-1500 kusů

Yellow press-obrovské titulky, hodně obrázků, křiklavost, senzace, smyšlené zprávy, pseudoodborné