- Definice slova publicistika

- rozdíl mezi jazykovědnou a žurnalistickou terminologií:

Jazykověda (stylistika): publicistika = jakákoliv novinářská tvorba

Žurnalistika: rozlišuje zpravodajství a publicistiku

Publicistika na rozdíl od zpravodajství předkládá názory, soudy, hodnocení, postoje a stanoviska, informuje a zprostředkovává poznání. Má funkci přesvědčovací, hodnotící a získávací, ale i zábavnou a informační. Neobejde se bez subjektivního vidění světa, osobního stanoviska a individuálního projevu autorů, vyjádřeného použitím specifických výrazových prostředků psaného jazyka – jazykových i stylistických.

- Publicistika je často chápána také jako žurnalistická nebo spisovatelská činnost v hromadných sdělovacích prostředcích, která slouží k informaci o aktuálních otázkách a komentuje je. Výrazem publicistika můžeme pojmenovat též souhrn časopisů (určitého směru, ve vymezeném období aj.), a to včetně osob, které je píší, redigují apod.

 

 

- Seřadit žánry vzestupně podle míry subjektivity

- neseřazené:  úvodník, komentář, glosa, novinářský posudek, recenze, kritika, interview, projev, proslov, diskuze, debata, polemika, novinářský fejeton, sloupek, črta, medailonek, beletrizovaná reportáž, fejeton

 analýza < interview < reportáž < črta <feature< poznámka <komentár< sloupek <fejton< glosa

1. založené na racionálních postupech – komentář, analýza, recenze

2. založené na emocionálních postupech  - reportáž, fejeton, črta

 

- Popiš žánr komentáře – stavba, části

- jeho úkolem je sdělování stanovisek a názorů

Komentář není barevný – naopak měl by být černobílý – buď autor souhlasí nebo ne.

Měl by čtenáři pomoci formovat vlastní názor.

- jazyk komentáře by měl být jasný, jednoznačný a přesný, snese ale i určité množství vylehčení a humoru (metafory, překvapivé formulace, vtip – koření komentáře)

Stavba komentáře

N -> A -> F (názor/situace, argument/analýza, fakta/pointa)

·expozice problému a náš názor na něj

·zdůvodnění názoru, popř. vyvrácení protiargumentů

·nová silná argumentace našeho názoru

 

 

- co může v žurnalistice označovat slovo fejeton (sloupek je odpověď?Spíš podčárník, ne?)

- fejeton je jakási osobní úvaha, založená na osobnosti autora a jeho stylu

- jiné: kritika (kritický, satirický), polemika (politický), beseda (beseda se čtenářem)

Sloupek měl být jakýsi čerstvější, aktuálnější a také kratší fejeton, něco mezi „zpravodajstvím a beletrií“.

Nesporně je tento žánr poznamenán svým autorem, jeho znalostmi a zkušenostmi, vzděláním a možná i povahou. Je subjektivní a to hned dvakrát – na straně tvůrce, který se osobně svěřuje jednomu každému čtenáři a někdy ho i oslovuje a žádá po něm určité přitakání, nebo alespoň účast. A na straně příjemce, který to buď udělá, anebo také ne.

První pokusy o český fejeton, někdy také podle umístění nazývaný podčárník, přinesly Pražské noviny v roce 1818, rozvoj je spojen s oblíbenými protagonisty Národního obrození – J. K. Tylem (Květy mezi roky 1933–36 a 1841–45), Václavem Bolemírem Nebeským (dopisy z Vídně pro Květy a Českou včelu nebo příspěvky do Časopisu Českého museum) a Havlíčkem – Borovským (Česká včela 1846, Národní noviny 1849). 

 

- české synonymum ke slovu fejeton- podčárník?

Synonymum pro fejeton je české slovo podčárník

 

- Definice sloupku, kdy se poprvé objevil- ryze český žánr, sloupek ve smyslu jak se používá v českém prostředí není nový žánr, ale moderní krátký svižný fejeton

- prvním sloupkem byl text K.Z.Klímy Němci v novém parlamentu, který vyšel 1920

Napriek tomu v českej novinovednej literatúre sa uvádzajú tri verzie vzniku tohto žánru. Prvá verzia uvádza ako prvý stĺpček Karola Poláčka, dopisovateľa Lidových novín.[1] Krátky, vtipný príspevok nevedeli zaradiť, a tak ho umiestnili v pravom stĺpci na prvej strane. Druhá verzia hovorí ako o prvom o stĺpčeku Nešvár napadobovania z 8. júla 1920[2] a tretia tvrdí, že prvým stĺpčekom bol  stĺpček K. Z. Klímu Nemci v novom parlamente, ktorý bol uverejnený 5. júna 1920[3]. Táto verzia je najnovšia a najpravdepodobnejšia.

 

- Charakterizuj reportáž- podává info o aktuálních skutečnostech každodenního života, vlastním úkolem reportáže je podat svědectví, přinést barvitý, zajímavý a poutavý obrázek události či jevu

- na rozdíl od zprávy autor fakta hodnotí a vyjadřuje vlastní stanovisko

- dvojí druh: čistě publicistický, faktografický nebo umělecký, umělecky dokumentární

Reportáž nikdy nesmí ztratit žur. Fci – poskytnout přesné, nové, spolehlivé informace, neplatí zde pravidlo obrácené pyramidy, není důvod psát chronologicky.

Děj + svědectví, založená na faktech, hodnotí a vyjadřuje stanovisko, reportér může situaci hodnotit. Reportér je postavou reportáže – může vstupovat do děje a ovlivňovat ho.

 

 

- 3 typy zahájení reportáže/feature

- jazykovědec F. Daneš definoval úvody publicistických textů:

-  shrnující, akcentující jeden aspekt sdělení, dramatický, kulisový (scénický), otázkový,  citátový

např. koncert nezačínat tím, že příjdeme na koncert

Nemohlo by to být i in media res, chronologický – tedy od začátku, retrospektivní – začít koncem?

 

- Kdo se čemu věnoval: Rozhovor, reportáž, fejeton, komentář, soudnička (teď nevím, jestli jsme si mohli vymyslet jména, nebo jestli se přiřazovalo)

Rozhovory - Kalenská

Reportáž/rozhovory –Tomáš Poláček

Komentáře - Pečinka

Fejeton – Neruda, Čapek, Ludvík Vaculík, Michaela Maraová-TOminová, Rudolf Křesťan

Soudnička – František Němec, Jakub Arbes, Jan Drda, Jaroslav Hašek, K. Poláček, R. Těsnohlídek

Reportáž – Jan Rybář, Milan Vodička

 

 

Jmenujte publicistické rubriky v: MF, HN, LN, Reflex,

Právo- viz. Dole

MF Dnes – Komentář jednou větou, Objev (Magazín MFD – Martin Komárek, Jakub Kohák, Ladislav Verecký)

LN – Úhel pohledu, Poslední slovo

HN – 99 slov, Politikon

Právo – Sloupek

Respekt – Audit, Fokus, Žádná věda, Mezi řádky, Jeden den v životě

Týden – Zápisník z Malé strany (Miroslav Korecký)

Rovnost – Dobré dáno Brno, Glosář sedmi dní, Jak vidí

 

 

- Ve kterém českém den. je na titulní straně pravidelně názorová rubrika- LN a HN jsou jediné noviny, které na titulní straně každý den zveřejňují názorové rubriky (Sloupek LN, 99 slov)

 

- Co to je žánr- typ textu daný stavbou a obsahem, očekávaným způsobem fungování a opakovaným výskytem textů s týmž souborem žánrotvorných vlastností, např. žádost, esej, fejeton, disertační práce...

Žánr je označení pro soubor děl, která se vyznačují společnými námětovými. Kompozičními nebo formovými znaky. Definic lze najít celou řadu. Žánr slouží zejména publiku k lepšímu pochopení a orientaci. Živý žánr neustále definuje sám sebe, mění svoje charakteristiky a hranice.  – žánr není pro autora rigidní normou, kterou musí bezpodmínečně dodržovat.

 

- Na čem je založena publicistika- na sdělování postojů a názorů

 

      - Fejetonistické žánry vyjmenuj- fejeton, sloupek, entrefillet, rozhlásek, causerie ?

- Názorové žánry vyjmenuj- komentář, úvodník/editorial,glosa/sloupek, diář/zápisník/glosář

- Žánr interwievvyjm.,-rozhovor (profilový, tematický, skupinový, dvojrozhovor, komentovaný rozhovor…), dotazník

- Reportážní žánry vyjm.- reportáž, feature, črta

      - Ostatní žánry vyj.- soudnička, medailon/portrét, nekrolog

 

Přiřaď kmenové komentátory k jejich médiu

Renata Kalenská - Rozhovor týdne, Lidové noviny, nyní Týden v Týdnu už nepracuje, její jméno nejde prokliknout na stránkách redakce Týdne (kvůli Johnovi, viz https://www.lidovky.cz/kvuli-johnovi-opousti-tyden-kalenska-a-dalsi-fng-/ln-media.asp?c=A121101_111427_ln-media_spa)

Marcela Pecháčková - rozhovor, zástupkyně šéfredaktora časopisu Instinkt (Rozhodla jsem se odejít, protože Instinkt se vydal jiným směrem, kterým já nejdu,“ řekla teď Médiáři Pecháčková ke svému odchodu z Instinktu.), nyní vedoucí Pátku LN

Bohumil Pečinka - komentátor Reflexu

Alexandr Kramer - rozhovory (politické), Právo, zemřel v květnu 2012

Erik Tabery - politické komentáře, od ledna 2009 šéfredaktor Respektu

Radek John - šéfredaktor publicistiky na Nově, moderátor Na vlastní oči, teď politik(vede investigativce Týdne, Instinktu - Johnovo oddělení bude připravovat materiály pro více titulů vydavatelství podnikatele Jaromíra Soukupa.Patřído něj týdeníky Instinkt, Týden a Sedmička, nově i TV Barrandov.

Zdroj:https://zpravy.idnes.cz/john-se-vraci-k-praci-novinare-d2y-/domaci.aspx?c=A121031_181509_domaci_jj)

Jan Rybář – reportáže, foto, komentátor, šéf zahr, odděleníMladá fronta DNES (do roku 2009) nebo i český NationalGeographic, Eklolis.cz

Ivan Hoffman - komentátor, denně Deník (Deník Ivana Hoffmana), i LN a Metro (Není uveden v soupisu redaktorů)

Karel Hvížďala – komentátor (pravidelně komentuje českou mediální scénu a také zahraniční dění), spoluzakladatel Týdne, spolupracuje s MF, LN, Reflexem, Respektem atd.

Jiří Hanák - komentátor Práva - sloupky (Fejetony nacházíme na komentářové stránce MF DNES a pod označením Sloupek v Právu – tj. napsaný v prezentacích), taky u počátků Týdne

Roman Lipčík - komentář, rozhovor, Instinkt

Jiří Černý - komentář, recenze, (Lidovky a Reflex, HN, dříve Rock&Pop, také ČRo1), pořádá antidiskotéky J

Martin Fendrych – politické komentáře, názory, sloupky; krátce šéfredaktor Respektu, nyní Týden

Petra Procházková - válečná zpravodajka v 90. letech, původně Lidovky, informovala o válečné situaci v Rusku, Gruzii, Čečensku atd.

 

ŠÉFREDAKTOŘI

MF – Robert Čásenský (Mafraa.s)

LN – Dalibor Balšínek (Mafra)

HN – Petr Šimůnek (Economia)Petr Šabata

Právo – Zdeněk Porybný (Borgis)

Deník – Tomáš Herman (VLP)Heřmánková

Blesk – Vladimír Mužík (Ringier ČR)Pavel Šafr

 

Proměny redakcí v Týdnu a Instinktu: https://www.mediar.cz/v-casopisech-tyden-a-instinkt-se-vyrazne-meni-redakcni-tym/

 

MFD – Autoři: Marrtin Komárek, Tomáš Zahradníček, Mirka Spáčilová, Jana Blažková, Karel Steigerwald, Viliam Buchert, Pavel Páral, Karel Škrabal

LN – Martin Zvěřina, Daniel Kaiser, Lenka Klečková, Zbyněk Petráček, Gabriel Sedlák, Martin Weiss

Týden – Marek Šálek (šéfreportér), Jakub Kvasnička, Ivan Motýl, Lenka Nejezchlebová, Vladimír Ševela, komentáře – Martin Fendrych, Martin Hekrdla

Instinkt –Jan Čáp (šéfreportér), Tomáš Čechtický, Leoš Kyša (víc jich oficiální stránky nejmenují…. Ale nejspíš jich je mnohem víc…)

 

 

LIDOVÉ NOVINY

 Jáchym Topol, Vojtěch Rynda, Marta Švagrová, Jana Machalická, Pavel Klusák (recenze, kritiky, rozhovory)

NÁZORY  - Martin Zvěřina, Zbyněk Petráček, Martin Weiss, Lenka Zlámalová, Daniel Kaiser, Pavel Kohout, Jiří Peňás, Ondřej Neff, Petr Pešek

POZNÁMKY

KOMENTÁŘ

Pravidelné názorové rubriky den po dni:

Pondělní ŠAJTLE Ondřeje Suchana, úterní CHLÍVEČEK Petra Kamberského, středeční ARCHIV Petra Zídka, čtvrteční POLITICKÝ DIÁŘ Petra Koláře, páteční STŘELNICE komentátorů LN, sobotní ZKRATY A VÝBOJE Ondřeje Štindla

DISKUSE – názory na této straně nevyjadřují stanovisko redakce, přispívají sem odborníci, politici či novináři mimo redakci LN

Pravidelná rubrika ÚHEL POHLEDU

DOPISY REDAKCI

HORIZONT

Rozsáhlejší článek – analýza

POSLEDNÍ SLOVO (fejeton nebo sloupek) – Ondřej Neff, Ludvík Vaculík, Tomáš Baldýnský, Jan Rejžek, Petruška Šustrová, Josef Klíma

Sobotní LN: ROZHOVOR TÝDNE

 

PRÁVO

„Sloupek“ – spíše fejeton (Hanák, Franěk)

Komentář

Glosa

Soft news, story – kurzívový titulek

Rozhovory

Recenze

Fejeton (sešit „Café“)

Reportáž (jen jedna)

 

MF DNES

Rubriky: Očima, Včera, Zápisník, Přešlap, Účty, Haiku

Autoři: Marrtin Komárek, Tomáš Zahradníček, Mirka Spáčilová, Jana Blažková, Karel Steigerwald, Viliam Buchert, Pavel Páral, Karel Škrabal

Profil…, Co si myslí o…?, Přímo k věci (rozhovor Barbory Tachecí), Názory odborníků

 

INSTINKT

Zaostřeno

dvojstránková fotografie s popiskem

Diář

Metr Instinktu (Kdo je nahoře a kdo dole)

Suma sumárum (krátce)

Postřeh (sloupek – Andrea Votrubová, Tomáš Čechtický, Jan Čáp, Miloš Kozumplík atd.)